Angeles Arrien Druhá polovina života

Angeles Arrien napsala jedinečnou knihu. Žijeme v době prázdnoty, osamění a plíživého zoufalství. Možná těch osm metaforických bran je cestou, jak najít cestu k sobě samým a podívat se na svět kolem nás jinýma očima. Najít moudrost nejen svým předků, ale moudrost sebe samých a moudrost LIDSKÉHO TVORA. Popravdě je tato kniha něčím, u čeho ztratíte na chvíli kontakt s realitou. Dostanete se do hlubokého stavu vděčnost, pokory, zároveň však údivu nad jednoduchostí i složitou hloubkou lidské duše.  Do zvláštního stavu pokory, ve kterém už necítíte osamělost a pocit, že to, že jste na světě, je krutý omyl.

V dnešní době snadno sklouzneme k pocitu, že jsme jenom stroje na vydělávání peněz a na tvorbu nějakých, v podstatě jen velmi prchavých, okamžiků prý jakože štěstí. Hravost, smích a ten pocit, že jsem doopravdy šťastná, se vytrácí, protože ztrácíme ty pravé lidské hodnoty. Tato kniha je sice zpracována jako osm přechodových bran ke stáří, k závěru života, k nalezení té moudrosti, kterou by měl oplývat člověk na sklonku svého žití, ale je to nesmírně silné čten pro každého. Do podrobností tu zachází nejen do emočního života a stavu člověka, ale i do jeho fyzického a realistického života. Je to dokonalé ohlédnutí se zpět.

Kterou bránu už „umíte“?

Umět být sami se sebou, užít si ticha, které sami sobě můžeme dát, poznali jste pravou lásku, dospěli jste k ní skrze všechny bolesti a překážky, jste srovnaní se smrtí, zda-li jste pravdivě žili své vztahy nebo jestli váš život měl i hmotný smysl. S čím jste spokojeni, s čím cítíte spokojenost? Protože mnohdy i něco, co cítíme jako úspěch, může být společností a okolím odsuzováno. A naopak, světská sláva je jen plevelem do naší duše a nepřinese žádné uspokojení. Při pročítání této knihy vámi bude prostupovat pocit, že některé brány jsou ještě uzavřeny, a jiných už jste se dotkli. Některé jste už možná prošli… Je pro čtenáře fascinující pocit, když v břiše cítíte přesně, co jste už dokázali a co ne.

… je to stav podobný poslednímu soudu….

Je to síto, díky kterému uvidíte, co jste v životě zvládli, které lidské hodnoty jste měli tu čest prožít a seznámit se s nimi, a které jsou vám ještě utajeny. Možná uvidíte i proč. Možná napoví slova v knize, ale spíše tyto vjemy přijdou skrze pocity. Ve chvíli čtení, nebo v jiné chvíli, kdy se zastavíte a vaše mysl sklouzne zpět ke vzpomínce na tuto knihu.

Nesmírně moudře, tklivě i láskyplně zpracované téma a sklíčil mne smutek, když jsem pro na konci knihy zjistila ze záložky, že autorka tou poslední Zlatou branou prošla před rokem. A že je to také autorka legendární knihy Velká kniha Crowleyho tarotu. Náhle se pak zpětně celý text otevírá ještě v jiném světle. Je zázrak lidského života, že v něm po moudrých a přemýšlivých lidech zůstávají takové stopy, jako je třeba tato kniha. A pojďme se podívat na tu poslední bránu, která vlastně vůbec není smutná. Naopak, měli bychom jí umět procházet i v běžném životě, přináší to nejen úlevu, ale i radostnou naději do budoucna.

Zlatá brána: Smrt

„Zlatá brána nás učí nepřipoutanosti, schopnosti hluboké péče se zachováním objektivity. Zjišťujeme, jak dosáhnout volnosti a zároveň hlubokého přijetí všeho, co jsme prožili. V pozdějších letech už nemůžeme žít rezignovaně – i když jsme se třeba dříve stáhli, vzdali se naděje a ztratili víru a odhodlání čelit důležitým záležitostem a řešit je. Nemůžeme se dál držet starých zklamání a živit dávnou lítost. Necháváme je odejít, abychom mohli přivítat vyvrcholení našeho života. Zlatá brána nám dává příležitost rozvinout v sobě smysl pro smrtelnost v realistickém a dobrém slova smyslu. K tomu může dojít jedině díky naší „sklizni“, díky naplnění, které přichází s vědomím, že náš život měl význam a smysl.

Touto branou nebudeme moct projít, dokud nedokážeme uzavřít všechno, co v našem životě zůstalo nedokončené, a dokud neuspokojíme všechny hluboké vnitřní touhy. Na svůj život se začínáme dívat objektivně, bez majetnických sklonů, obezliček a ega. Zamýšlíme se nad nejhlubšími otázkami: Milovali jsme dobře? Měl náš život smysl?“

O autorce:

Angeles Arrien, Ph.D., (1940 – 2014) vystudovala kulturní antropologii na Kalifornské univerzitě v Berkley. Specializovala se na studium mýtů, rituálů a symbolů všech kultur. Ve své odborné práci spojovala poznání z antropologie, psychologie a srovnávací religionistiky a hlavní důraz kladla na všeobecně platná přesvědčení, která jako lidé společně sdílíme. Přednášela o kulturní antropologii a transpersonální psychologii na univerzitách i ve firmách. Mezi její nejznámější knihy patří Archetypy šamanské tradice a Living in Gratitude. Nakladatelství Synergie vydalo její Velkou knihu Crowleyho tarotu.

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2015, www.synergiepublishing.com

Zdroj: www.cajovnaumodrekocky.cz