Receptář z barokní apatyky


11. února 2019, autor Renata Petrickova,



Víte, že v takové barokní apatyce jste mohli pořídit i elixír lásky? Všelijaké koření a bylinky, masti, soli a tinktury na zdravotní neduhy i neduhy duše? Kdepak… na dnešní lékárny to nemá. Autorka nejen tuto vizi klasické apatyky chová v reálu ve svém obchůdku, ale ještě ji nádherně díky obrázkům a textu, mnoha návodům a recepisům, převedla do knižní podoby…

 

A já se ani nedivím.

 

Spadla bych do toho jako ona….

 

„Na barokní apatyku jsem poprvé pohlédla s němým úžasem. Staré šuplíky v původním inventáři si zachovaly typické nezaměnitelné aroma. Živě jsem si představila vše, co se tu mohlo odehrávat…“

 

 

Apatyka není lékárna. Je to místo s duší přírody, vůní, která je sladce pronikavá a nezapomenutelná. Vařily se tu sirupy, lektvary, masti, míchaly se čaje, tinktury a sušily se tu byliny. Apatyka U svaté Alžběty v Nových Hradech se dříve jmenovala U zlatého jednorožce. Věděli jste, že toto bájné zvíře bylo odjakživa symbolem lékáren? Symbolizuje lásku, péči a splněná přání.

 

A to apatyka určitě je. Určitě pro Vladislavu Mladu Jiráskovou, která v této knize otevřela ty malé zdobené šuplíčky a vytvořila knihu, kolem které se taková vůně šíří s laskavostí a péčí. Stačí si to jen představit. Obklady na průdušky, bylinné koupele, vůně majoránky, tymiánu, vína z lipového květu. Nebo snad je libo elixír lásky vytvořený z květů růží posvěcený svitem úplňku.

 

No ano, i to je v jednom ze šuplíčků…

 

Elixír lásky

 

Do sklenice vody (nejlépe z přírodní studánky) ponořte 3 růženíny a plátky růže stolisté. Nechte vše ustát do druhého dne. Elixír umocníte silou úplňku, nechte ho tedy ozářit jeho svitem. Druhý den nápoj pijte a prociťujte, jak celým vaším tělem i srdcem proudí láska. Středověká léčitelka a mystička Hildegarda z Bingenu doporučovala i ametysty, růženíny či křišťály.

 

 

Milovníci bylinek zaplesají

 

Pamatuji se na svoje dětství, kdy jsem k bylinkám a přírodě tolik tíhla! Čas a městská džungle (ach, jak úžasné slovní spojení) mne od této touhy odválo a přineslo povinnosti jiné. Ale tady jsem zažila příliv starých pocitů, ano… přesně tohle je TO, po čem jsem kdysi toužila. A tak jsem se kochala, doslova jsem proplouvala krásnou grafickou úpravou knihy a po pár stránkách zapomněla, že jsem někde úplně jinde. V duchu jsem listovala starými recepty a cítila vůni apatyky, ve které právě sedím. Okolní svět přestal existovat.

 

A pro prakticky založené osoby?

 

Spousta receptů z bylin, koření, známých i dávno zapomenutých. Stačí si knihu prolistovat a víte, že na některé neduhy můžete sáhnout do své domácí apatyky, zajít do lékárny pro bylinky a tvořit sami. Nebo zamířit na novohradsko a najít autorku v její apatyce…

 

Je to BYLINKOVÁ KNIHA s přidanou hodnotou. Velkou špetkou lidskosti, hladivosti a lidské hřejivosti.

 

O autorce: Vladislava Mlada Jirásková je malířka obrazů a slov, publicistka a bylinkářka. Autorka knihy Léčivá domác(t)nost a Síla léčivých polévek. Inspiraci čerpá z přírody, tradic a kořenů naší země. Nejvíc od života získala, když bydlela několik let na samotě v malé vesničce na jihu Čech. Vrátila se k sobě, do přirozenosti a lůna Matky Země. Tehdy se jí splnil sen, který měla odmalička. Chtěla se totiž stát poustevníkem v lesním království a v něm malovat, tvořit, sbírat bylinky a žít v souladu s přírodou.

 

I když dnes žije v městské divočině, většinu času tráví pořád v přírodě. Kráčí cestou srdce, na svých výstavách nebo seminářích inspiruje druhé. Pravidelně publikuje v měsíčníku Regenerace.

 

Vydalo nakladatelství Eminent, 2018, www.eminent.cz

 







Zařazeno v kategorii Knihy, recenze, Postřehy







Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička